Nemůžu si stěžovat na české zdravotnictví. Setkal jsem se jen s dobrými doktory i specialisty, od mých zubařů po alergology. Někteří lidé v mém okolí takové štěstí neměli, ale nebyly to špatné zkušenosti se systémem jako spíš s jedinci. A to se může stát všude. Ze své zkušenosti tak nemůžu říct, že bych neviděl „kam ty peníze vůbec jdou“. To se může s věkem postupně měnit, samozřejmě.
V Norsku jsem musel k doktorovi jednou a regulační poplatek byl přibližně 600 Kč. Což není malá částka. To odradilo pár mých spolubydlících, na které přišla chřipka, aby k doktorovi šli. Což je určitě špatně, pokud chodí do školy a jezdí metrem. Pokud je člověk nemocný, tak k doktorovi jít má, poplatek nepoplatek. To už je potom na zvážení každého, jestli si zdraví váží víc či míň. Stále je to ale částka, která by člověka neměla finančně zruinovat.
Ve stáří se dá bohužel počítat s většími zdravotními problémy a nemocemi. V dřívějším věku je ale velká možnost ovlivnit svůj zdravotní stav sportováním, spánkem a správnou stravou. Tyto věci nic nestojí a můžou nám zkvalitnit život. Vyměnit auto za kolo, do práce jít pěšky. Cítit se líp, mít pročištěnou hlavu, neničit si nervy neposypanou cestou nebo červenou za červenou. Když se o sebe člověk víc stará, je míň nemocný a zdravotnické poplatky ho začnou trápit, až když je opravdu potřebuje. Ale pak ví, že to není zbytečné.
To platí taky o našich zubech. V Norsku je zubní péče do osmnácti let zdarma, od dvaceti si ji pak všichni hradí plně. Což je dobrý důvod, jak naučit rodiče starat se o chrup svých dětí, které tak naučí zodpovědnosti a hlavně je ušetří od placení obrovských částek za zubaře. Ten nápad není úplně špatný. Správné návyky jsou velmi důležité a je to zodpovědnost rodičů. Samozřejmě je plné hrazení pro Česko nemyslitelné. Tento přístup ke zdraví ale může být zajímavým nápadem. Děti a důchodci by za zdravotní problémy platit neměli, často své zdraví ovlivnit nemohou. Většina z nás své zdraví ale ovlivnit může a tak by placení poplatků u doktorů spíše než důvodem k nadávkám mělo být důvodem k přemýšlení o zodpovědnosti za své zdraví.
